Přenos Fabryho choroby v rodině

Každý gen v lidském těle se vyskytuje jako pár. Zda osoba onemocní Fabryho chorobou či nikoliv, závisí na genech, které získala od svých rodičů.
Všechny geny se v těle vyskytují v jemných strukturách nazývaných chromozomy, jež se nacházejí v každé buňce. Každá lidská buňka obsahuje 23 párů chromozomů (celkem tedy 46 chromozomů). Z každého páru chromozomů dostáváme jeden od své matky a jeden od svého otce. Jeden z těchto 23 párů chromozomů určuje, zda jsme muž nebo žena. Nazýváme je „pohlavními chromozomy“, tyto se vyskytují ve dvou typech – jako chromozom X a Y. Ženy mají v každé své buňce dva chromozomy X (často jsou označovány jako XX). Muži mají jeden chromozom X a jeden chromozom Y (často jsou označovány jako XY). Na chromozomech X a Y jsou také jiné geny, které kromě určení našeho pohlaví v sobě obsahují kód, jímž se řídí mnoho další detailů. Máme například gen, jenž pomáhá srážení krve, a gen, jenž nám umožňuje vidět barvy.

Gen tvořící enzym alfa-GAL se nachází na chromozomu X a nikdy ne na chromozomu Y, proto je Fabryho choroba označována jako genetické onemocnění „vázané na chromozom X“.
Vzhledem k tomu, že se gen pro enzym alfa-GAL nachází na chromozomu X, projevuje se Fabryho choroba jinak u mužů a jinak u žen. Muži s Fabryho chorobou budou mít vždy vadný gen alfa-GAL, protože muži mají pouze jeden chromozom X. To znamená, že muži s Fabryho chorobou mají obvykle velmi malý nebo žádný aktivní gen pro alfa-GAL. Ženy mají dva chromozomy X a mají-li Fabryho chorobu, budou mít obvykle jeden chromozom s vadným genem a jeden chromozom se správně fungujícím genem. V buňkách žen se v procesu nazývaném inaktivace chromozomu X inaktivuje jeden z chromozomů X. Je to náhodný proces odehrávající se v každé buňce. Vzhledem k tomu, že jde o náhodný proces, u některých žen s vadným genem většina buněk inaktivuje fungující kopii, u některých žen většina buněk inaktivuje vadnou kopii a u některých žen zhruba stejný počet buněk inaktivuje vadné i fungující kopie. V důsledku této proměnlivosti se u žen výrazně mění příznaky, jejich závažnost a věk začátku onemocnění, ačkoliv průběh onemocnění může být dokonce stejně závažný jako u mužů.

Pravděpodobnost dědičnosti z rodiče s Fabryho chorobou na děti

Má-li Fabryho chorobu otec

Muž přenáší svůj postižený chromozom X na své dcery a chromozom Y na své syny. Má-li muž gen postižený Fabryho chorobou, předá vadný gen alfa-GAL na svém chromozomu X všem svým dcerám, které budou mít chromozom X postižený také. Postižené chromozomy X se z otce na syny nepřenášejí (protože na syny se přenášejí od otce pouze chromozomy Y a synové od matky získají obvykle nepostižený chromozom X).

Muži s vadným genem předávají tento gen všem svým dcerám, ale žádnému synovi.

* Postižený otec je označován jako hemizygot s vadným genem/mutací a postižené ženy jako heterozygot s vadným genem.

Má-li Fabryho chorobu matka

Žena přenáší jeden ze svých chromozomů X na své syny nebo dcery. Má-li žena Fabryho chorobu, pak obvykle pouze jeden z jejích dvou chromozomů X přenese vadný gen alfa-GAL. To znamená, že má 50 % pravděpodobnost (při každém narození dítěte) přenosu postiženého chromozomu na své syny nebo dcery. Jestliže se postižený chromozom přenese na děti z matky, pak Fabryho chorobu může mít kterékoliv dítě (syn nebo dcera).