Vstupujete do části určené pro odbornou veřejnost

Diagnostické a potvrzující testy

Gaucherova nemoc je vzácné onemocnění s příznaky, které mohou být zaměněny s příznaky a symptomy mnoha jiných onemocnění. K dispozici je řada testů, které umožňují definitivní stanovení Gaucherovy nemoci.

Stanovení enzymu

Gaucherova nemoc je způsobena významným snížením aktivity enzymu kyselé β-glukosidázy. Enzymatická aktivita kyselé β-glukosidázy může být stanovena pomocí metody suché krevní kapky (DBS). Zlatým standardem pro diagnostiku Gaucherovy nemoci je však stanovení snížené aktivity kyselé β-glukosidázy v periferních leukocytech, kultivovaných fibroblastech nebo buňkách plodové vody. Machaczka M, Markuszewska-Kuczyńska A, Regenthal S, Juryczyszyn A, Gałązka K, Wahlin BE, Klimkowska M. Clinical utility of different bone marrow examination methods in the diagnosis of adults with sporadic Gaucher disease type 1. Pol Arch Med Wewn 2014;124(11):587-92. Enzymatické testy neumožňují rozlišit jednotlivé typy Gaucherovy nemoci.

Molekulární diagnostika

Vyšetření DNA se může použít nejen k podpoře stanovení diagnózy, ale i skríningu statusu přenašeče onemocnění. I když už byly definovány mnohé genetické mutace spojené s Gaucherovou nemocí, negativní výsledek nemusí nutně zaručit nepřítomnost alely Gaucherovy nemoci. Existují však už některé dobře identifikované mutace, zejména v populaci aškenázských Židů. V této skupině je přibližně 1 ze 17 jedinců nositelem mutace genu pro kyselou β-glukosidázu (GBA1). Kaplan P, Baris H, De Meirleir L, Di Rocco M, El-Beshlawy A, Huemer M, Martins AM, Nascu I, Rohbach M, Steibach L, Cohen IJ. Revised recommendations for the management of Gaucher disease in children. Eur J Pediatr 2013;172:447-458. Dvě hlavní mutace N370S a 84GG představují 80–90 % všech mutací pozorovaných u aškenázských Židů s Gaucherovou nemocí. Mutace L444P a N370S představují více než polovinu mutací pozorovaných u bílých pacientů nežidovského původu. Grabowski GA, Petsko GA, Kolodny EH. Chapter 146: Gaucher disease. Valle D, Beaudet AL, Vogelstein B, et al, eds. The Online Metabolic and Molecular Bases of Inherited Disease. New York, NY: McGraw Hill; 2013. http://ommbid.mhmedical.com/content.aspx?bookid=474§ionid=45374148. Accessed July 6, 2015.

Histologické vyšetření

Tradiční metodou pro diagnostiku Gaucherovy nemoci byla detekce lipidy zvětšených Gaucherových buněk v aspirátu kostní dřeně, biopsii jater nebo chirurgicky odstraněné slezině. Velmi podobné buňky (označované jako pseudo-Gaucherovy buňky) byly popsány v souvislosti i s řadou dalších onemocnění, včetně:

  • chronické myeloidní leukémie,
  • myelodisplázie,
  • mykobakteriózy,
  • mnohočetného myelomu. Grabowski GA, Petsko GA, Kolodny EH. Chapter 146: Gaucher disease. Valle D, Beaudet AL, Vogelstein B, et al, eds. The Online Metabolic and Molecular Bases of Inherited Disease. New York, NY: McGraw Hill; 2013. http://ommbid.mhmedical.com/content.aspx?bookid=474§ionid=45374148. Accessed July 6, 2015.

Biochemické a molekulární techniky jsou specifičtější a méně invazivní a od rutinního histologického vyšetření se nyní upouští. Mistry PK, Cappellini M, Lukina E, et al. Consensus Conference: a reappraisal of Gaucher disease –diagnosis and disease management algorithms. Am J Hematol 2011;86(1):110-115.

Biochemické markery

V plazmě leukocytů pacientů s Gaucherovou nemocí jsou zvýšené hladiny řady makrofágových specifických enzymů, přičemž některé z nich mohou být při rutinním sledování použity jako biomarkery. Mistry PK, Cappellini M, Lukina E, et al. Consensus Conference: a reappraisal of Gaucher disease –diagnosis and disease management algorithms. Am J Hematol 2011;86(1):110-115. Nález zvýšených hladin jednoho nebo několika markerů není pro diagnostiku Gaucherovy nemoci nikdy dostačující, protože uvedené markery mohou být zvýšeny i u jiných onemocnění. K těmto biomarkerům patří:

  • chitotriosidáza,
  • angiotensin konvertující enzym,
  • kyselá fosfatáza rezistentní k tartrátu.

Kromě výše uvedeného se u pacientů s Gaucherovou nemocí běžně vyskytují zvýšené hladiny feritinu, snížené hladiny vitamínu B12 a hypocholesterolémie. Biomarkery uvedené v této části však nejsou dostatečné ani nezbytné pro definitivní stanovení diagnózy Gaucherovy nemoci vzhledem k jejich souvislosti s řadou dalších onemocnění.