Mutace
Pompeho nemoc je dědičný stav, způsobený mutací genu pro kyselou alfa-glukosidázu (GAA), lokalizovaný na základě mapování na dlouhém raménku chromosomu 17 (lokus 17q25.2-q25.3). Hirschhorn R et al In: Scriver CR et al eds. The Metabolic & Molecular Bases of Inherited Disease 8th ed. New York, NY: McGraw-Hill; 2001:3389-3420. Pompeho nemoc se jako autozomálně recesivní porucha vyskytuje pouze u jedinců, kteří zdědí dvě mutantní alely, tj. po jedné od každého rodiče. Většina pacientů jsou složení heterozygoti, což znamená, že zdědili dvě různé mutace. K dnešnímu dni bylo identifikováno více než 500 odlišných mutací genu GAA, i když ne všechny jsou považovány za patogenní. Nové mutace GAA jsou však stále objevovány a hlášeny do Centra pro Pompeho nemoc při Erasmově univerzitě (Rotterdam), která vede aktualizovaný katalog (k dispozici na www.pompevariantdatabase.nl). Pompe disease mutation database. Available at: http://www.pompevariantdatabase.nl . Accessed March 2020.
Korelace mezi genotypem a fenotypem
Korelace mezi genotypem a fenotypem obecně nejsou dobře objasněny a u pacientů s podobnými nebo identickými mutacemi se může vyskytovat významná klinická heterogenita. Jednou z výjimek je přítomnost dvou nulových mutací, která vede k úplné absenci enzymatické aktivity GAA. Tento genotyp vede k velmi rané manifestaci onemocnění během kojeneckého věku a k závažné, rychlé progresi onemocnění. Progrese Pompeho nemoci je výrazně variabilní a může být nepředvídatelná, zejména u pacientů s nástupem symptomů v pozdějším věku. Vědci pokračují ve výzkumu a odhalování molekulární patologie a faktorů (genetických a environmentálních), které mohou ovlivnit progresi a průběh onemocnění. K lepšímu pochopení vztahů mezi genotypem a fenotypem je však zapotřebí více studií a u každého jednotlivého pacienta nelze předpokládat korelaci mezi genotypem a fenotypem. Hirschhorn R et al In: Scriver CR et al eds. The Metabolic & Molecular Bases of Inherited Disease 8th ed. New York, NY: McGraw-Hill; 2001:3389-3420.
Mutační analýza
Mutační analýza sice nemusí predikovat průběh onemocnění, je však i nadále důležitým nástrojem, který může přispět k potvrzení počáteční diagnózy a pomáhá při vyšetření rodinných příslušníků, vyšetření na nosičství a prenatálním vyšetření. van der Ploeg AT et al Eur. J. Neurol 2017; 24(6):768-e31.
